Hvězdnice chlumní (Aster amellus)

Záhon středozemních bylin a trvalek

Dnešní článek se bude věnovat návrhu konkrétní podoby záhonu s kombinací užitkových i okras­ných bylin a trvalek. Výsadba bude koncipována tak, aby se mnohé použité druhy daly uplatnit jak v kuchyni tak, aby celá plocha působila harmonicky jako okrasný prvek zahrady, který bude vypadat dobře po většinu vegetačního období.

Aby byla osázená plocha nejen esteticky zajímavá a hezká, ale taky funkční, je potřeba dodržet několik základních pravidel, o kterých už byla řeč v  řadě předchozích článků o zakládání květinových výsadeb. V první řadě musí být plocha důkladně odplevelená a ideálně také před výsadbou prokypřená. Dále pak zvolit odpovídající počet rostlin, aby vznikla zapojená plocha a nezbývalo příliš místa pro plevel. Pro výsadbu nebudeme používat žádnou mulčovací textilii, kterou trvalky příliš nemají rády, ale naopak po výsadbě je vhodné povrch pokrýt 5-8 cm vrstvou štěrku, který eliminuje tvorbu půdního škraloupu a minimalizuje potřebu zálivky. Středozemním druhům bylin, o kterých bude v tomto článku řeč především, se na záhonech mulčovaných štěrkem daří velmi dobře.

(Celý článek najdete na straně 10)

Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris)

Prvosenka, primulka neboli petrklíč

Prvosenky jsou kvetoucí rost­liny pro chladné prostředí me­zi­okenních prostorů, chlad­ných verand a schodišť, kde mohou zdobit až dva měsíce. V běžném teplém interiéru s 20 °C a víc jde jen o krátkodobé rostliny. V předjaří se Primula vulgaris a P. × polyantha dají využít i k vý­zdobě truhlíků a nádob na oknech, terasách či u vstupu do domu. V dalších letech lze jejich mrazuvzdorné odrůdy pěstovat v zahradách, sluší jim společnost jarních cibulovin či dvouletek, jako jsou pomněnky a macešky.

Prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris syn. P. acaulis) je asi nejznámější a také nejčastěji zastoupená na trhu. Listy má podlouhle obvejčité, květy na krátkých stopkách, často s očkem a v nejrůznějších barvách. Po odkvětu se může dále pěstovat vysazená koncem dubna na zahradě. Vysévá se v červnu a v červenci, v zimě se pěstuje při teplotách 6-7 °C. Je ale poměrně obtížné udržet ji za slunného teplého počasí v lednu. Je to hlavní kultura našich zahradníků ve skleníku v zimě. Nejžádanější je v březnu a v dubnu.

(Celý článek najdete na straně 18)

´Adriana´

Meruňka na zahradě III

Představujeme zbývající čtyři nejzajímavější velmi raně až raně zrající odrůdy meruněk z TOP 10.

Adriana
Patří mezi rané odrůdy, v prů­měru zraje 12 dnů před odrůdou Velkopavlovická. Byla vy­šlech­těna v ČR. Vzrůstnost stromu je slabá až středně bujná. Plod je středně velký až velký, z bočního pohledu nesouměrně koso­čtve­rečný, z čelního elipsovitý. Zá­kladní barva slupky je oranžová se středně velkým oran­žo­vo­červeným líčkem na osluněné straně plodu. Je málo až středně hustě plstnatá. Dužnina má světle oranžovou barvu, je tuhá, méně až středně šťavnatá. V chuti je harmonická s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobrá. Pecka k dužnině není přilnavá nebo jen velmi slabě. Jádro má silně hořké. Předností odrůdy jsou vyrovnané pěkné a kvalitní plody univerzálního využití a rezistence k virové šarce.

(Celý článek najdete na straně 26)

WHITE SENSATION

Staré odrůdy, nebo hybridy? To je otázka...

Otázka, na kterou vám nejsem schopen dát jednoznačnou od­pověď. Ani vám ji tu nechci podsouvat. Je na vás, co si vyberete. Podívejme se ale na plusy a mínusy tradičních starých odrůd v porovnání s moderními hybridy. A podívejme se bez předsudků i na hybridy.

V poslední době se objevuje, hlavně v internetovém prostoru, spousta nových prodejců semen nabízejících a propagujících staré odrůdy. Hlavně u rajčat jde tato propagace tak daleko, že zatracuje hybridní odrůdy, nálepkujíc je jako "rajčata pevná, s tvrdou slupkou, chutnající více méně stejně". Občas se podsouvá i spojení hybrid = GMO.
Profesionální papriky se výborně uplatní i na malé zahrádce. Stačí, aby měly dobrý výnos a výtečnou chuť. Specifikou rajčat je ale to, že profesionální pěstitelé mají na odrůdy jiné nároky než hobby zahrádkáři. Zahradníka dodávajícího plody do obchodů zajímá výnos, pevnost plodu, jeho trvanlivost a schopnost přepravy. A šlechtitelé mu pro jeho potřeby nabízejí spoustu odrůd, převážně hybridů s pevným plodem, který něco vydrží.
Pro zahrádkáře, který pěstuje rajčata na vlastní zahrádce, je nejdůležitější jejich vůně a chuť.

(Celý článek najdete na straně 46)

Dekorace ve skleněné nádobě

Růžové kočičky

Vrba štíhlopestíková, Salix ´Mount Aso´ je krásná méně známá vrba. Její jehnědy se objevují někdy již v prosinci a lednu, svou růžovou barvou jsou, dalo by se říci, až roztomilé. Její pěstování je poměrně nenáročné. Podobně jako ostatní vrby snese vlhko i těžší půdu, raději má slunné stanoviště. Dorůstá cca 150-180 cm. Pro nás floristy je to hezké zpestření pro zimní a jarní dekorace.

Pro toto aranžná jsem vybrala starou vázu z hutního skla, a pro způsob její úpravy jsem zvolila vypichování do kenzanu. Kenzan, zjednodušeně ježek, známe jako pomůcku k vypichování tzv. japonských ikeban, v našich podmínkách tomu Ikebana říkat nebudeme, protože filozofii japonských mistrů se nám nejspíše nepodaří přenést do našeho prostředí. To ale nebrání znovu jej objevit a využívat při domácím aranžování. Jeho výhodou je opětovné použití a tím pádem třeba nahrazení často používané aranžovací hmoty, kterou lze použít jen jednorázově. A přiznejme si, moc ekologická není.

(Celý článek najdete na straně X, přílohy Zahrádkářka)